Zákon o digitální ekonomice zahýbal Sněmovnou. Proč kvůli němu údajně skončila Markéta Šichtařová z SPD a co někteří poslanci ANO a SPD chystají na neziskové organizace, se dozvíte už za chvíli.
Poslanci posunuli návrh zákona o digitálních službách do druhého čtení a připravují k němu pozměňovací návrhy. Současně se ve Sněmovně rýsuje další legislativní iniciativa, která se má zaměřit na fungování neziskových organizací. O podrobnostech budeme mluvit s Janou Novákovou z domácí redakce:
Moderátor: Zákon o digitálních službách je komplexní právní předpis, který vytvořila Evropská komise, a Česko ho musí implementovat do své legislativy. Jano, vysvětlíš, o co konkrétně jde?
Redaktor: Právní norma má upravovat pravidla pro online zprostředkovatelské služby. Internetové prostředí by pro uživatele mělo být bezpečnější a předvídatelnější. Nejjednodušeji se to dá vysvětlit tak, že co je nelegální v normálním životě, bude nelegální i na internetu.
Moderátor: U některých poslanců zákon vzbudil obavy z možné cenzury. Zaznívají hlavně od poslanců z klubu SPD. V čem spatřují hlavní problém?
Redaktor: Nesouhlasí především s povinností online platforem mazat nezákonný uživatelský obsah. Nahlašovat by ho měli tzv. důvěryhodní oznamovatelé, konkrétně neziskové organizace, kterým certifikaci udělí Český telekomunikační úřad. Negativně se k tomu staví například poslankyně Gabriela Sedláčková z Motoristů:
„To se tam přihlásí 100 neziskovek a všechny se přijmou? A všichni budou nahlašovatelé? To mi přijde vágní a nesmyslné. Chceme to osekat.“
Moderátor: Poslanci by tedy chtěli upravit část, kde by mohly figurovat neziskové organizace. Znamená to, že na celkové rozhodnutí o smazání mají nějaký zásadní vliv?
Redaktor: Ne, o tom, co se s označeným obsahem bude dít dál, rozhodne daná platforma a další nezávislé instituce.
Moderátor: Pokud zákon nebude přijat, tak Český telekomunikační úřad nemůže vymáhat práva a povinnosti, které by podle nařízení o digitální ekonomice pro online platformy měly platit. Jaké jsou tedy teď postupy, pokud nějaká z nich uživateli neoprávněně smaže jeho obsah?
Uživatelé kvůli tomu mají paradoxně menší šanci se proti smazání obsahu bránit. Do této situace se dostal například instagramový profil média Page Not Found, který zablokovala společnost Meta. Podle redaktorů se ho podařilo obnovit hlavně díky externím vlivům:
„Nebýt velké pozornosti v médiích a u běžných lidí, možná by se nám obnovení účtu nepovedlo.“
Moderátor: Úplně zrušit zákon chtěla teď už bývalá poslankyně Markéta Šichtařová za SPD, ale neuspěla. Proč se potom vzdala mandátu?
Redaktor: Zdůvodňovala to tím, že se nechce podílet na cenzuře. Podle některých jejích spolustraníků ale spíš nezvládla kritiku některých poslanců. Ta se vztahovala například k jejímu prosazování vlastního byznysu na půdě Sněmovny a neúčasti ve výborech.
Moderátor: Poslankyně Šichtařová se podílela i na přípravě zákona, podle kterého se budou muset neziskové organizace registrovat v databázi a zveřejňovat v ní například své finanční toky. Co dalšího by je čekalo?
Redaktor: Uvést by musely i počet zaměstnanců a náplň jejich práce nebo třeba popsat veškeré vztahy se zahraničím.
Moderátor: Zákon by mělo vymáhat Ministerstvo spravedlnosti, ale vzniká mimo něj. Kdo ho tedy vytváří?
Redaktor: Vzniká jako norma vládních poslanců, což znamená, že se vyhne připomínkovému řízení. Na jeho podobě se podílela Natálie Vachatová, která je poradkyní premiéra Andreje Babiše z hnutí ANO. Ona sama to odmítá a tvrdí, že autoři jsou poslanci Radek Vondráček z hnutí ANO a pak Libor Vondráček, Jindřich Rajchl a Markéta Šichtařová za SPD. V metadatech je ale Vachatová uvedena jako autorka.
Moderátor: Podobný zákon od roku 2012 funguje v Rusku, a pokusy ho zavést byly i v Gruzii, na Slovensku a v Maďarsku. Vachatová i Rajchl ale inspiraci Putinovým režimem odmítají a tvrdí, že se inspirovali u zákona ze Spojených států amerických. Jaký mají konkrétně na mysli?
Redaktor: Jedná se o tzv. zákon FARA, který tam platí již od roku 1938. Rozdíl vůči českému návrhu ale je, že nevládní organizace z povinnosti registrace vyjímá. Podrobněji to vysvětluje mluvčí humanitární organizace Člověk v tísni Tomáš Urban:
„Na seznamu FARA najdete třeba České centrum v New Yorku nebo Deutsche Telecom, protože jsou řízeny státem. Nenajdete v něm ale žádnou ze známých mezinárodních nevládních organizací, které by tam ráda viděla část místních politiků. Amnesty International nebo Greenpeace v tom registru nejsou. V českém registru by byly.“
Moderátor: Jaký je vztah Vachatové k Rusku?
Redaktor: Vachatová byla aktivní členkou facebookové stránky Přátelé Ruska a upozornilo na ni Centrum proti hybridním hrozbám kvůli riziku šíření dezinformací nebo konspiračnímu uvažování.
Moderátor: Rajchl se na rozdíl od Vachatové k autorství zákona hlásí. Zmínil, které organizace by se musely registraci podrobit?
Redaktor: Rajchl mluví v tomto kontextu hlavně o tzv. politických neziskových organizacích, co tím má ale konkrétně na mysli, říct nechtěl. V úvodním paragrafu návrhu zákona je k jejich charakteristice uvedeno následující:
„Jejichž veřejně relevantní působení je spojeno se zahraničními vazbami na území České republiky nebo ve vztahu k České republice nebo které v souvislosti s takovou činností přijímají finanční prostředky, majetková plnění, služby nebo jiné obdobné výhody od zahraničních subjektů.“
Moderátor: Mohly by do toho tedy spadat různé instituce včetně třeba univerzit?
Redaktor: Ano, zejména těch, které dělají mezinárodní výzkum s grantovou politikou. Vztahovat se to ale může i třeba na obce, které obdržely dotace od EU, ambasády cizích států, zastoupení Evropské komise v Česku a dalších subjektů.
Moderátor: Babišova vláda v roce 2018 podobný návrh SPD zamítla. Jestli tento návrh teď vzniká s podporou premiéra, nevíme. Ke statusu neziskových organizací něco řekl?
Redaktor: Babiš tvrdí, že nechce, aby neziskové organizace dostávaly peníze od státu:
„My jsme rádi, když jsou neziskovky, které pomáhají v sociálním systému, ale není možné, aby se politické neziskovky zapojovaly do politického boje.“
Moderátor: Vůči některým z nich se tedy vymezuje. Jmenuje třeba i nějaké konkrétní?
Redaktor: Neziskové organizace Babiš opakovaně označuje za riziko. Kritizuje například Transparency International, která se mimo jiné dlouhodobě zabývá jeho střetem zájmů.
Nevládní organizace čelí tlaku taky od Společnosti pro obranu svobody projevu, která tlačí na sociálních sítích na novelu zákona o digitálních službách a v prosinci roku 2025 slíbila sestavit vládě seznam neziskových organizací, které se podle ní měly podílet na zabraňování svobody slova.